Kvalifikace kantorů (varhaníků)
Integrální součástí bohoslužby je hudba a zpěv, za které odpovídá farář. Jejich hodnota co do výběru a provedení však většinou závisí na kvalitách varhaníka – kantora. Jako motivace a uznání různého rozsahu a kvality hudebních a liturgických znalostí a dovedností bylo v roce 1996 v brněnské diecézi zavedeno kvalifikační řízení kantorů, které vypracovalo Diecézní středisko pro liturgickou hudbu a které bylo v roce 2000 ČBK přijato pro všechny naše diecéze.
Termínem kantor označují současné liturgické dokumenty hudebníka (varhaník, sbormistr), který má na starosti zpěv a hudbu ve farnosti (v kostele), a který je představený všech ostatních hudebníků, kteří zde působí. Je nejbližším spolupracovníkem faráře.
Kantor se musel roky hudebně vzdělávat a ve vzdělávání by měl stále pokračovat. Velice často má také rozsáhlé hudebně liturgické vědomosti. Vlastní služba kantora ve farnosti je zodpovědná a časově náročná.
A Vysokoškolské hudební vzdělání
A1 – magisterské nebo jemu odpovídající vzdělání v liturgické hudbě
A2 – bakalářské vzdělání v liturgické hudbě
– magisterské nebo bakalářské hudební vzdělání v jiném oboru + příslušná zkouška
B Středoškolské hudební vzdělání
B1 – absolutorium konzervatoře v oboru liturgické hudby nebo jemu odpovídající vzdělání
B2 – absolutorium konzervatoře nebo jemu odpovídající (i soukromé) hudební vzdělání v jiném oboru
– příslušná zkouška
C Základní hudební vzdělání
C1 – absolutorium II. cyklu varhanické školy v Brně
– příslušná zkouška
C2 – absolutorium I. cyklu varhanické školy v Brně
– příslušná zkouška
D Bez školního hudebního vzdělání
– příslušná zkouška
Kvalifikační osvědčení v Brně uděluje po absolvování kvalifikačního řízení Biskupství brněnské – Středisko pro liturgickou hudbu a je platné v celé České republice.
V Olomouci se kvalifikační řízení koná obvykle po ukončení kurzu pro varhaníky. Aktuálně kurz i kvalifikační zkoušky zajišťuje Centrum pro liturgickou hudbu Arcibiskupství olomouckého.
Požadavky k závěrečné zkoušce pro získání kvalifikace „A2“ – VYSOKOŠKOLSKÉ HUDEBNÍ VZDĚLÁNÍ (mimo obor liturgické hudby)
1. Doprovod písní
- Doprovod kancionálu
- Transponovat doprovod z kancionálu (na nástroji)
2. Hra varhanní literatury
- G. Muffat: Apparatus musico-organicus (dvě toccaty)
- J. S. Bach: Šest triových sonát, BWV 225–230 (jedna sonáta)
- J. S. Bach: Šest koncertů podle různých mistrů, BWV 592–597 (jeden koncert)
- Dvě z následujících skladeb:
- M. Reger: Fantasie a fuga d moll, op. 135b
- C. Franck: Choral h moll
- C. Franck: Final, op. 21
- O. Messiaen: Méditation sur le Mystȅre de la St. Trinité
- P. Eben: Job nebo Biblické tance (z každého dvě části)
- Zd. Pololáník: Preludio festivo
3. Nauka o varhanách
- Stavba a funkční uspořádání varhan
- Varhanní rejstříky a jejich použití
- podle: V. Bělský: Nauka o varhanách
- Dějiny varhan
- podle: M. Šlechta: Dějiny varhan a varhanní hudby v Evropě
4. Liturgický zpěv
- Repertoár kancionálu (všechny formy písní a zpěvů)
- Zpívání responsoriálního žalmu
5. Zpěv s lidem
- Metodika zavádění nových písní a zpěvů
- Nacvičení písně a responsoriálního žalmu s lidem
- Opravení špatného návyku zpěvu (rytmus, melodie)
6. Gregoriánský chorál
- Krátké dějiny gregoriánského chorálu, chorální knihy
- Mody, psalmodie
- Zpaměti:
- Ordo missae (odpovědi, aklamace, Pater noster)
- Missa mundi (z toho Gloria a Credo III s možností nahlédnutí do not)
- Nácvik propria z Graduale romanum
- Po přípravě: Zpěv části propria z Graduale triplex
- Improvizace doprovodu hymnu, antifony a žalmu
7. Latina
- Základy gramatiky: skloňování, časování (activum i passivum), stupňování
- možno použít: A. Stříž: Kurs latiny pro samouky, lekce I–XXX
- Četba latinského textu – výslovnost (i délky)
- Najít českou verzi latinského liturgického nebo biblického textu
- Zpaměti: Confiteor + Suscipiat + Domine, non sum dignus
8. Harmonizace a skladba
- Písemně:
- Úprava písně (koledy) pro sbor a orchestr
- Napsat fughettu na dané téma
- Vypracovat generálbas
- U nástroje:
- Harmonizace zadané písně
- Tematická improvizace
9. Práce se sborem a orchestrem
- Hra partitur:
- Hra z listu sborové partitury homofonního díla (nejméně tři linky, v moderních klíčích)
- Hra skladby s nejméně jedním C klíčem
- Hra klavírního výtahu mše s orchestrem
- Hlasová výchova:
- Metodika hlasové výchovy, včetně sborové a školení dětských hlasů
- Metodika mluveného slova
- Řízení sboru a orchestru:
- Nacvičení a řízení středně těžké skladby
- polyfonní a cappella
- s orchestrem
- Nacvičení a řízení středně těžké skladby
10. Liturgika
- Obecná:
- Základní pojmy (liturgie, liturgické shromáždění, prvky liturgie)
- Liturgické útvary (svátosti, breviář ad.)
- Liturgický kalendář, prostor a předměty
- podle:
- Katechismus katolické církve, 2. část: Slavení křesťanského tajemství
- K. Cikrle: Liturgika
- Hudební:
- Funkce hudby v liturgii, základní termíny, předpisy a knihy
- Zpěv při mši (typy zpívaných mší, výběr písní, zpěvů, responsoriálních žalmů)
- Zpěv při ostatní liturgii, koncerty v kostele
- podle: K. Cikrle: Liturgická hudba
11. Dějiny liturgické hudby
- Dějiny liturgické hudby světové i české
- možno použít:
- Hudba v českých dějinách
- J. Sehnal: Stručný přehled katolické chrámové hudby
Požadavky k závěrečné zkoušce pro získání kvalifikace „B2“ – STŘEDOŠKOLSKÉ A SOUKROMÉ HUDEBNÍ VZDĚLÁNÍ (mimo obor liturgické hudby)
1. Doprovod písní
- Doprovod kancionálu
- Transponovat jednoduchý doprovod z kancionálu (na nástroji, po přípravě)
- Improvizovat předehru a dohru k duchovní písni
2. Hra varhanní literatury
- J. Pachelbel: Fugy na Magnificat (jednoho z církevních tonů)
- Dvě z následujících skladeb:
- J. S. Bach: Preludium a fuga G dur, BWV 541
- J. S. Bach: Preludium (Fantasie) a fuga g moll, BWV 542
- J. S. Bach: Fantazie a fuga c moll, BWV 562
- J. S. Bach: Fantazie G dur, BWV 572
- Tři z následujících skladeb:
- F. Mendelssohn-Bartholdy: Šest sonát, op. 65 (jedna z nich)
- C. Franck: Piȅce héroique
- C. Franck: Chorál a moll
- M. Reger: Introdukce a passacaglia d moll
- P. Eben: Nedělní hudba
3. Nauka o varhanách
- Stavba a funkční uspořádání varhan
- Varhanní rejstříky a jejich použití
- Přehled dějin varhan
podle: V. Bělský: Nauka o varhanách
4. Liturgický zpěv
- Repertoár kancionálu (všechny formy písní a zpěvů)
- Zpívání responsoriálního žalmu
5. Zpěv s lidem
- Metodika zavádění nových písní a zpěvů
- Nacvičení písně a responsoriálního žalmu s lidem
- Opravení špatného návyku zpěvu (rytmus, melodie)
6. Gregoriánský chorál
- Krátké dějiny gregoriánského chorálu, chorální knihy
- Kvadratická notace
- Mody, psalmodie
- Zpaměti:
- Ordo missae (odpovědi, aklamace, Pater noster)
- Missa mundi (z toho Gloria a Credo III s možností nahlédnutí do not)
- Po krátké přípravě zpěv části mešního ordinaria a propria
- Improvizace doprovodu žalmu, případně antifony a hymnu
7. Nauka o formách
- Nejdůležitější formy – písňová, rondo, variace, sonátová, imitace, kánon, fuga
- Druhy instrumentální hudby – suita, sonáta, preludium, toccata, chorální předehra
- Vokální hudba – píseň, moteto, mše, kantáta, oratorium, pašije, opera
-
- L. Zenkl: ABC hudebních forem
- K. B. Jirák: Nauka o hudebních formách
- Zd. Hůla: Nauka o kontrapunktu
- Vl. Poš: Nauka o hudebních formách
8. Harmonizace a skladba
- Písemně:
- Harmonizace jedné duchovní písně
- Napsat passacaglii
- U nástroje:
- Harmonizace zadané písně
- Improvizace
9. Práce se sborem a orchestrem
- Hra partitur:
- Hra z listu sborové partitury homofonního díla (nejméně tři linky, v moderních klíčích)
- Hra klavírního výtahu mše s orchestrem
- Hlasová výchova:
- Metodika hlasové výchovy, včetně sborové a školení dětských hlasů
- Metodika mluveného slova
- Nauka o nástrojích
- Skupiny, historie, popis, rozsah, charakter
- možno použít: A. Modr: Hudební nástroje
- Řízení sboru a orchestru:
- Nacvičení a řízení jednodušší polyfonní skladby a cappella
- Nacvičení a řízení jednodušší skladby s orchestrem
10. Liturgika
- Obecná:
- Základní pojmy (liturgie, liturgické shromáždění, prvky liturgie)
- Liturgické útvary (svátosti, breviář ad.)
- Liturgický kalendář, prostor a předměty
- podle: K. Cikrle: Liturgika
- Hudební:
- Funkce hudby v liturgii, základní termíny, předpisy a knihy
- Zpěv při mši (typy zpívaných mší, výběr písní, zpěvů, responsoriálních žalmů)
- Zpěv při ostatní liturgii, koncerty v kostele
- podle: K. Cikrle: Liturgická hudba
11. Dějiny hudby
- Všeobecné dějiny hudby
- možno použít:
- G. Černušák: Dějepis hudby, Dějiny evropské hudby
- J. Šafařík: Dějiny hudby
- Dějiny liturgické hudby
- podle: J. Sehnal: Stručný přehled katolické chrámové hudby
Požadavky k závěrečné zkoušce z varhanní hry pro získání kvalifikace „C“
V současné době se na Základní umělecké škole se zaměřením na církevní hudbu nevyučují všechny ty předměty, které se tam učily v době vzniku Kvalifikace (1996), a proto absolventi této školy, kteří chtějí kvalifikaci získat, musí dělat rozdílové zkoušky.
Jsou to následující:
Stupeň C1
Doprovodit sólistu nebo sbor ve skladbách: A.Dvořák-Biblické písně; mše Brixiho, Rybovy, Dvořákova, Říhovského – nabídnout tři, komise si vybere.Pozn. Zkoušku z bodů 5. a 9. je možné si domluvit během školního roku v kanceláři Střediska pro liturgickou hudbu.
Otázky pro stupeň C1
GREGORIÁNSKÝ CHORÁL
1
- Co je gregoriánský chorál
- Do kterého století trval jeho vývoj a tvorba autentického repertoáru
- Zpěv vybrané antifony, orientace v notovém záznamu
2
- Proč má chorál přízvisko "gregoriánský"
- Co jsou to církevní tóniny – mody
- Zpěv vybrané antifony, orientace v notovém záznamu
3
- Jaké zpěvy jsou v knize Psalterium monasticum
- Patří tato kniha do repertoáru denní modlitby církve?
- Gregoriánská psalmodie, základní pravidla zpěvu žalmů
4
- Charakteristika jednotlivých chorálních modů
- Co znamená výraz autentický a plagální
- Zpěv vybraného žalmového nápěvu, orientace v notovém záznamu
5
- Jaké zpěvy jsou v knize Graduale simplex
- Základní neumy, jejich rozpoznávání v notovém zápisu.
- Zpěv vybrané antifony, orientace v notovém záznamu
6
- Gregoriánská semiologie – kdy vznikla, čím se zabývá
- Zpěv vybrané antifony, orientace v notovém záznamu
7
- Co je to Liber usualis
- Jaké jsou rozdíly v liturgickém řazení v této knize a v současném českém misálu
- Gregoriánská psalmodie, základní pravidla zpěvu žalmů
8
- Hymnus, Graduale, Tropus, Tractus, Responsorium, Communio, Antiphona – patří do mešní liturgie či do denní modlitby církve; na kterém místě liturgie se zpravidla nacházejí
- Zpěv vybraného zpěvu, orientace v notovém záznamu
9
- Pes, Scandicus, Salicus, Quilismascandicus – jsou to neumy vzestupné či sestupné
- Jmenuj další neumy opačného směru vůči předchozím
- Zpěv vybraného zpěvu, orientace v notovém záznamu
10
- Graduale romanum, Graduale triplex – základní charakteristika, rozdíly těchto dvou knih
- Je řazení propriálních zpěvů v nich podobné některé jiné liturgické knize
- Zpěv vybrané antifony, orientace v notovém záznamu
VŠEOBECNÉ DĚJINY HUDBY
1
- Nejstarší hudební památka, tři základní stupnice řeckého hudebního systému
- árie da capo – charakteristika formy (analýza konkrétního příkladu)
- Představitelé francouzské varhanní tvorby 19. století a jejich díla
2
- Gregoriánský chorál: charakteristika, vývoj, notace
- Ruská národní hudba 19. století – osobnosti
- Opery Wolfganga Amadea Mozarta
3
- Raný vícehlas v evropské hudbě 10.-15. století – charakteristika různých technik
- Sonátová forma – charakteristika, průběh (analýza konkrétního příkladu)
- Kantáty Bohuslava Martinů
4
- Renesanční nizozemská polyfonie 15.-16. století – charakteristika skladeb, skladatelé
- čeští skladatelé období klasicismu
- Opery Richarda Wagnera
5
- Baroko – charakteristika slohu, základní prvky
- Melodrama – vznika a charakteristika žánru, významný český autor melodramat a jeho díla
- Opery Leoše Janáčka
6
- Hudební klasicismus – charakteristika slohu, vývoj
- Hudební formy a skladatelé období francouzské ars nova
- Kontrapunkt – vysvětelní pojmu, charakteristika a hudební formy, které se s k. pojí
7
- Raný německý romantismus – vývoj, hudební formy, představitelé
- Oratorium – vznik a charakteristika žánru, nejvýznamnější díla
- opery Claudia Monteverdiho
8
- Impresionismus v hudbě – charakteristika, představitelé
- Fuga – charakteristika formy, průběh (analýza konkrétního příkladu)
- Opery Antonína Dvořáka
9
- Opera – vznik a vývoj od 17. do 19. století, Gluckova a Wagnerova reforma
- Nejvýznamnější díla z duchovní tvorby Johanna Sebastiana Bacha
- Trubadúři a minesängři (alespoň tři jména)
10
- Skladatelé a formy italského trecenta
- Symfonie období klasicismu a romantismu – počet, pořadí a charakteristika vět
- Opery Georga Friedricha Händela
Literatura: Miloš Schnierer: Dějiny hudby. Brno 2007.
Stupeň C2
Zahrát doprovod snadnější sólové nebo sborové skladby; kandidáti rejstříkují sami a své rejstříkování (i v bodu 3.) zdůvodní – nabídnou tři skladby, komise si vybere.b) Zazpívat zpaměti Pater noster a z not Credo III.
Pozn. Zkoušku z bodů 2., 8. a 9. je možné si domluvit během školního roku v kanceláři Střediska pro liturgickou hudbu.
Otázky pro stupeň C2
NAUKA O VARHANÁCH
Zkouška bude zaměřena na praktické využívání možností varhan. Bude probíhat v rámci přípravy rejstříkování na předehru-doprovod-dohru písně.
Je dobré, aby následující tematické okruhy žák probral se svým učitelem.
1
- Základní části varhan – vzduchové hospodářství, hrací stůl, varhanní stroje, píšťaliště, prospekt
2
- Píšťaly – retné, jazýčkové; stopy; materiál
3
- Rejstříky – menzura; základní, alikvotní, smíšené; principály, flétny, smyky, kryty, jazýčky
4
- Pomocná zařízení – spojky manuálové a oktávové, kombinace volné a pevné, žaluzie, válec
5
- Traktura, vzdušnice – jednotlivé systémy
LITURGIKA
Každá otázka má tři části; zkoušený bude mluvit o každé z těchto tří částí.
1
- Pohled do dějin liturgiky
- Svátosti – Úvod: místo svátostí v životě církve, definice, svátosti a víra, působení svátostí a jejich platnost, bohoslužba svátostí, výčet svátostí, úcta ke svátostem
- Liturgické dny
2
- Liturgie – etymologický výklad a definice
- Křest: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Velikonoční okruh
3
- Liturgické shromáždění
- Biřmování: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Vánoční okruh
4
- Prvky liturgie: úkon, slovo
- Eucharistie: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Svátky liturgického roku
5
- Řízení liturgie
- Svátost smíření: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Průběh liturgického roku
6
- Prameny mešní liturgie
- Pomazání nemocných: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Liturgické barvy
7
- Periodizace dějin liturgie
- Kněžství: věrouka, služby, liturgie, poznámky, kněžské služby v církvi (doplněk)
- Bohoslužebný prostor – baptisterium
8
- Budování liturgického společenství
- Manželství: věrouka, služby, liturgie, poznámky
- Bohoslužebný prostor – kostel
9
- Uvolnění liturgického společenství
- Denní modlitba církve: pohled do dějin, části, prvky
- Bohoslužebné předměty
10
- Období strnulosti liturgie a její obnova
- Ostatní liturgické útvary: bohoslužba slova, svěcení žehnání, pobožnosti
- Klášter
LITURGICKÁ HUDBA
Každá otázka má tři části; zkoušený bude mluvit o každé z těchto tří částí.
Při přípravě na zkoušku uchazeč bude mít k dispozici Kancionál a Direktář pro varhaníky.
Odpověď na třetí část má u většiny otázek více správných možností; je dobré jich uvést více.
1
- Postavení a význam hudby a zpěvu v katolické liturgii
- Kdy se při mši zpívá, stupně hudební důležitosti částí mše, typy zpívaných mší
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na 1. neděli adventní
2
- Funkce zpěvu a hudby v liturgii
- Výběr zpěvů mezi čteními
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na svátek sv. Štěpána
3
- Termíny: musica sacra, liturgická hudba, náboženská hudba
- Ordinária: česká, parafráze, chorální latinská, česká na neliturgické texty
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na Popeleční středu
4
- Termíny personální
- Vložky vokální instrumentální, křesťanský folk, dechová hudba
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na slavnost Nanebevstoupení Páně
5
- Konstituce o posvátné liturgii
- Zpěv a hudba při slavnostech mimo mši
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na slavnost Seslání Ducha Svatého
6
- Instrukce Musicam sacram
- Zpěv a hudba při denní modlitbě církve, bohoslužbě slova, pohřbu, žehnání, svěcení, pobožnosti
- Co budeš hrát z kancionálu na 1. pátek při mši a adoraci
7
- Instrukce Koncerty v kostelích
- Zpěv a hudba v liturgických dobách
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na slavnost Narození sv. Jana Křtitele (24.6.)
8
- Orientace v liturgických knihách (misál, lekcionáře, sbírky resp. žalmů, mešní zpěvy, knihy obřadů, benedikcionál, agenda, kancionál, knihy gregoriánského chorálu, liturgický kalendář, direktář pro varhaníky)
- Provádění písní a zpěvů – personálně (osoby a útvary)
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na slavnost sv. Václava (28.9.)
9
- Farář a liturgická huba
- Provádění písní a zpěvů – hudebně (písně, chorál, ordinária a jiné zpěvy, skladby pro sbor
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na svátek sv. Bartoloměje (24.8.)
10
- Poslání a postavení kantora
- Nacvičování nových písní a zpěvů a opravování zlozvyků
- Co budeš hrát z kancionálu při mši na památku sv. Zdislavy (30.5.)
DĚJINY KATOLICKÉ CHRÁMOVÉ HUDBY
1
- Co je to gregoriánský chorál, z čeho se vyvinul, po kom je pojmenován?
- Jmenujte alespoň dva české skladatele období baroka a dva vídeňské skladatele téhož období, jejichž skladby se u nás tehdy nejvíce hrály
- Charakterizujte romantické varhany
2
- Co jsou neumy a jaké jejich druhy znáte? V které knize je možno nalézt tři neumové zápisy gregoriánského chorálu současně?
- Co je figurální hudba?
- Kdo je autorem známé koledy Chtíc aby spal?
3
- Jak vznikla linková notace (počet linek, klíče), kde a kdy (století) vznikla kvadratická notace a kdo ji rozšířil do Evropy?
- Jmenujte alespoň dva české skladatele 19. století, kteří jsou autory duchovních písní obsažených v Jednotném kancionálu
- Charakterizujte barokní varhany. Co je krátká oktáva?
4
- Co je to tropus a jak vznikly sekvence? Vyjmenujte pět hlavních sekvencí, které zůstaly v repertoáru liturgické hudby po tridentském koncilu (jedna z nich až od r. 1727)
- Jmenujte dva české skladatele období klasicismu
- Jak se dostaly varhany do Evropy a jaký byl jejich vývoj do 15. století?
5
- Co je Graduale triplex, jaké jsou 3 způsoby interpretace gregoriánského chorálu?
- Co je basso continuo neboli generálbas?
- Jmenujte tři nejvýznamnější české barokní kancionály (z let 1684, 1693 a 1719)
6
- Vysvětlete pojmy tenor, organum, gymel, fauxbourdon
- Jmenujte alespoň dva skladatele liturgické hudby z českých zemí první poloviny 19. století
- Co je praxe alternatim a v jakých skladbách byla používána?
7
- Charakterizujte motet období francouzské ars nova
- V čem spočívala cecilská (cyrilská) reforma a jakou hudbu považovala za nejvhodnější pro liturgii? Který brněnský kněz a skladatel byl nadšeným stoupencem této reformy?
- Jmenujte tři italské skladatele období baroka
8
- Charakterizujte skladby doby vrcholné polyfonie (tzv. frankovlámská či nizozemská) škola 15.–16. stol.
- Jaké dopady na figurální hudbu a na postavení hudebníků měly reformy císaře Josefa II.?
- Jmenujte čtyři nejstarší duchovní písně v českém jazyce
9
- Co je doprovázená monodie, v čem se liší od renesanční polyfonie, v které zemi vznikla?
- Jmenujte alespoň tři skladatele frankovlámské (nizozemské) školy a nejvýznamnějšího italského polyfonika 16. stol.
- Kdo roku 1788 sestavil kancionál Auplná kniha duchovních písní katolických?
10
- Vysvětlete pojem parodie v hudbě období frankovlámské (nizozemské) polyfonie 15.–16. stol. a také co znamená hrát colla parte
- Co to byla literátská bratrstva, v jakém prostředí vznikla a jaký byl jejich úkol v liturgické hudbě?
- Jmenujte některé současné české skladatele liturgické hudby
Literatura: Karel Cikrle – Jiří Sehnal: Příručka pro varhaníky. Dějiny katolické chrámové hudby. Rosice 1999
Požadavky k závěrečné zkoušce z varhanní hry pro získání kvalifikace „D“
Zahrát z doprovodu Kancionálu (oficiálního zeleného či snadného červeného – možno kombinovat) s úvodem a dohrou (zpaměti či z tištěné předlohy, např. ze sešitů Preludia na písně z Kancionálu) následující (nevyžaduje se nutně hra s pedálem, vřele se však doporučuje):
067, 072 nebo 073 nebo 074
101, 117 a čtyři adventní písně dle vlastního výběru
201 a pět vánočních písní dle vlastního výběru
301, 307, 309, 321, 322 a dvě postní písně dle vlastního výběru
401, 407 a čtyři velikonoční písně dle vlastního výběru, 415, 421, 422
502 nebo 503 nebo 504 nebo 505 nebo České chorální ordinárium (vyšlo ve Zpravodaji MS)
512, 514 a tři mešní písně dle vlastního výběru
601, 604, 612, 613, 621, 625, 627, 633, 643, 648, 649, 655, 656, 664, 673, 695 (hrát i zpívat)
701, 707, 712 a tři písně k Pánu Ježíši dle vlastního výběru
801, 812 a dvě písně k Panně Marii dle vlastního výběru
829 nebo 828, 830 B, 832, 840 nebo 841
901, 907 nebo 909 nebo 927 nebo 928 nebo 929, 910, 921 nebo 923 nebo 925, 922, 924, 932
Narejstříkovat varhany k doprovodu písně a k úvodu a závěru.
Na odpovídající úrovni interpretovat dvě přednesové/sólové varhanní skladby dle vlastního výběru.
Zpaměti zazpívat chorální Salve Regina (tonus simplex).
2. Nauka o varhanách
- Části varhan (stůl, traktura, vzduchové hospodářství, píšťaliště)
- Píšťaly (retné, jazykové), rejstříky (principály, flétny, smyky, kryty, mixtury), stroje
3. Zpěv
- Zazpívat responsoriální žalm (intonace, výslovnost, metrum)
- Rozsah (tesitura) sopránu, altu, tenoru, basu
- Taktovat 2/4, 3/4, 4/4, 6/4 takt s nástupem (i s předtaktím), zakončení, fermata
- možno použít:
- L. Zenkl: ABC hudební nauky
- J. Svoboda: Učebnice dirigování…
- O. Jeremiáš: Praktické pokyny k dirigování
- J. Brož: Metodika práce s orchestrem
- Nacvičit s lidmi píseň
4. Hudební nauka
- Stupnice dur a moll, předznamenání stupnic
- Intervaly (velké, malé, čisté)
- Kvintakordy dur a moll s obraty
- možno použít:
- Fr. Pícha: Všeobecná hudební nauka
- L. Zenkl: ABC hudební nauky
5. Hudební liturgika
- Základní terminologie a dokumenty o liturgické hudbě
- Zpěv a hudba při mši, křtu, svatbě, pohřbu, žehnáních a pobožnostech
6. Dějiny hudby
- Dějiny liturgické hudby
Požadavky ke kvalifikacím A a B jsou původní z roku 1996.
Požadavky ke kvalifikacím C a D byly aktualizovány v roce 2010.
PhDr. Willi Türk, předseda Musica sacra
MMMag.Art. Ondřej Múčka ZOD, Bakk.Art., vedoucí Střediska pro liturgickou hudbu, Biskupství brněnské
P. Mgr. Ondřej Talaš, vedoucí Centra pro liturgickou hudbu, Arcibiskupství olomoucké